SDH

Sbor doborvolných hasičů Osice

Hašení ohňů ve starších časech vyznačovalo se i v Osicích jednoduchostí, již s sebou nesla doba. Dědina v začátcích sboru čítala 21 budov jak obytvých tak hospodářských, které byly vesměs kryty doškami. Proto pro ně byl oheň velkým nepřítelem a s hasícím náčiním také téměř nezdolatelný. Také mnohdy za oběť padla skoro celá ves.

Nejvíce byla ves poznamenána ohněm v období třicetiletté války a roku 1761. Chalupy zasažené ohněm většinou nikdo nezachraňoval a mnohdy se hořící domy strhávaly a hořící trámy se hasili až na zemi.

Také nařízení panství byla častá. Například v roce 1793 přikazoval hospodářům, aby měl pohotově na střeše žebřík, na půdě kádě s vodou, po ruce hák, sekeru, 2 konve a velkou lucernu, kterou musel během nočního zásahu na hák před chalupou pověsit. Upozorňovalo se na bezpečné zacházení se světlem, ap.

První roky devatenáctého století přinesly do Osic moderní způsoby hašení ohňů. Obec pořídila pojízdnou stříkačku na vysokých kolech se dvěma měděnými kotly a silným dubovým vahadlem. Při hašení byla do žesťové nádrže voda nošena ve vysmolených košících či jinými nádobami. Vodu do nádrže obstarávaly obvykle ženy a mužům náleželo pumpování vody a záchranné práce. Tato stříkačka však pracovala v širokém okolí (například v Bohdanči či Plotištích). Stříkačka byla umístěna ve středu obce. Při pracích se již tehdy zakořenil zvyk, kdy se pomáhající posilovaly kořalkou.

Nejčastější příčinami ohňů byly dračky v zimním období, kdy se nosilo světlo do domácností. Používaly se tehdy převážně louče a v putně vody se nechávaly uhasnout ohořelé uhlíky.

Obec v roce 1880 žádala o příspěvek na novou stříkačku, neboť dosavadní se musela neustále opravovat. Po několika jednáních se ještě téhož roku Osicím dostalo technicky dokonalejší stříkačky i s hadicemi, ale její výkon byl malý.

Tato nová stříkačka vyžadovala odbornější obsluhu a tak se několik ochotných občanů spojilo a práci se stříkačkou si cvičily. Toto sdružení bylo vlastně přímým předchůdcem pozdějšího sboru. Jednání o založení sboru bylo zahájeno až po pěti letech, po příkladu okolních obcí, které Osice předešly. Vlastní základy sboru se budovaly v roce 1886 a v následujícím roce již byl řádně vybaven. Sbor byl tedy založen roku 1887.

O vnitřní činnosti sboru v jeho počátcích není příliš zpráv. O počátcích však víme, že bylo celkem 32 členů. Obavy způsobovalo financování cvičení, schůzí, ale i zásahů. Pro nedostatek financí vlastních se tedy sbor obracel na obec. V počátcích sboru jej podporovaly okolní obce, kde hasičů nebylo (Osičky, Rohoznice, Trávník, Polizy, Hubenice). Po několika letech však přízeň pomalu vymizela vlivem za dlouhá léta vžitého zvyku. O tom se můžeme dočíst v záznamu z roku 1890 při svěcení školy v Sedlici, kde sbor asistoval. Zpráva uvádí: "pan velitel zaplatil členům 1/2 hl piva. Po 8 hodině vyprovodil za Sedlici lhotelký sbor a vrátil se zpět do hostince. Domů se vracel sbor pozdě v noci...". Uplné nepřízně se však sboru naštěstí nedostalo nikdy.

Vysoušení hadic bylo zpočátku, pro neexistenci stožáru, používáno kostelní věže. Zde se hadice spouštěli ze žaluziových oken. V roce 1890 tam však zůstaly přes noc a prudký vítr jimi rozbil čtyři tabule v okně a na střeše asi 150 tašek. Místy se i sami prodřely.

Při požárech vedl si sbor zdatně a obětavě již od svého založení. Nejtěžší zkouška, kterou prodělal byl velký ohěň 13.září 1907, při němž lehlo popelem 10 stavení obytných a 2 stodoly v naší obci. V ní obstál sbor velmi čestně. Nadlidská námaha, kterou věnoval postiženým a ohroženým spoluobčanům zůstala vryta trvale do paměti těch, kdo tuto zkázu prožily. Vysilující práce více než 36 hodin bez oddechu pojistila sboru úpřímnou vděčnost do budoucna.

Světová válka činnost sboru zněmožnila. Členové museli na vojnu, takže doma zůstalo jen několik málo členů nejstarších. Až do roku 1924 sbor hasičů tvořil malý počet členů. Proto prováděl jen práce při požárech a pořádání plesů. V roce 1924 na žádost velitele sboru provedl se nábor mladých sil. Již v roce následujícím bylo pořádáno veřejné cvičení a v roce 1928 druhé veřejné cvičení.

V roce 1931 zakoupena zmotorizovaná stříkačka na kterou si sbor vypůjčil peníze od místní kampeličky. V roce 1950 provedl okrskový velitel a předseda MNV cvičení. Sbor ukázal pohotovost a kázeň členů, během 7 minut stříkala z proudnice voda.

V roce 1951 jsme vzpomenuly na rodáka, skladatele naší národní hymny, Františka Škroupa. Při této příležitosti jsme také pomáhali s úpravou lesíka před Škroupovým domem a při slavnosti držel sbor pořádkovou službu.

V roce 1985 se do sboru přihlásili 3 muži a 2 muži odešli, celkem tak tvořilo členskou základnu 50 mužů a 18 žen.

V roce 1987, tedy v roce jubilejním jsme si připomenuli 100.výročí založení hasičského sboru. Oslavy vyvrcholily 26. a 27.června. V druhý den začaly sportovní soutěže mužů, žen a mladých požárníků z Osic, Dobřenic, Lhoty pod Libčany, Sedlic, Hubenic, Urbanic a Syrovátky. Vítězství si odnesli muži a ženy z Osic.

Kronika se psala až do roku 1952. Teprve u příležitosti 95. výročí založení požárního sboru v Osicích v roce 1982 byla opět obnovena kronika. Další přerušení zápisů je v období let 1994 až 1999. V tomto období nechal Obecní úřad Osice postavit novou hasičskou zbrojnici, družstvo mladých hasičů a mnoho dalších členů skočilo, proběhlo cvičení na požár osobního auta a konečně v roce 1998 jsme oslavily 110. výročí založení sboru společně se slavnostním otevřením nové hasičské zbrojnice.

Oslava u příležitosti 115.výročí založení sboru byla 28.6.2003. V rámci oslav byla hasičská soutěž, kterou předcházela ukázka zásahu v hořící budově. Po vyhodnocení hasičské soutěže byla předvedena ukázka vyprošťování osob z osobního automobilu. Následně k oslavě hrála živá hudba.